Kultura
Malá obec, ale velká kultura:
Hry bez hranic tentokrát ve Smrkově
Smrkov, neboli Království smrkovské, je malá osada, čítající několik desítek lidí, přináležející k Jistebnici. Jindy poklidné sobotní odpoledne „narušila“ sjíždějící se soutěžní družstva obcí regionu Čertovo břemeno. Právě na louce za Smrkovem, upravené jako hrací plocha, se odehrál v sobotu 4. července již sedmý ročník Her bez hranic. Pořádající družstvo, vedené králem Miroslavem I., vyhrálo loňské Hry , proto právě jemu připadl úkol připravit soutěžní odpoledne pro celkem čtrnáct přihlášených týmů. Úderem dvanácté hodiny byly Hry slavnostně zahájeny za zvuku fanfár výstřelem z děla. Zábavné odpoledne plné pohádkových úkolů a soutěží mohlo začít. Z jednotlivých týmů se rekrutovali krásné princezny, líní vozatajové, ale i udatní princové. Ti všichni bojovali o přízeň smrkovského krále Miroslava I. až do posledního dechu. Družstva nebo jejich zástupci museli splnit deset soutěžních disciplín, od vynášení princezny z bludiště, sekání hlav sedmihlavému drakovi přes zneškodňování zákeřných trpaslíků až po konečnou oslavu, kdy princezna byla zachráněna a družstva pila na její počest zelenou, mléko, vodu a pivo „na čas“, hrála kuželky a zpívala oslavný chorál na smrkovského krále. Po urputných bojích zvítězilo družstvo Kdo si hraje nezlobí (Jistebnice), které bude pořádat příští Hry bez hranic. Druhou příčku obsadilo družstvo s názvem mluvícím za vše – Drtiči Střezimíř. Třetí skončili Hasiči Pikov. Bramborovou medaili získali Wowaři z Velkých Heřmanic, hned za nimi se umístili Horní Nové Dvory. Na šesté pozici skončilo družsvo Brabenci Libenice, na paty jim šlapal tým Beskydy Padařov. Osmou příčku obsadilo družstvo s poetickým názvem Traverzy Mezno, hned za nimi skončilo druhé mezeňské družstvo s názvem Bob a Bobek. Desátí byli Bobani z Ješetic. Lhotecká smečka a Boříci z Horního Borku skončili se stejným počtem bodů jedenáctí. Předposlední příčka patřila družstvu Červeného Újezda, poslední skončil Gamb Borotín. Srmkovským, kteří se letošního klání nezúčastnili, patří dík za po organizační stránce precizně připravené sobotní odpoledne, jednotlivé hry byly stejně tak rozmanité jako pojmenování soutěžních týmů.
Jana Spálenková
Co nového v Ješeticích?
Do bytovky v Radíči se přistěhovala Monika Černá se svým přítelem Radimem. Ať se Vám u nás líbí. Jirkovi Horovi a Anetě Kunešové se narodila dcera Terezka. Ať se Ti na světě líbí a hodně úspěchů do života, Terezko! V Ješeticích byly odběratelům obecní vody namontovány do domů měřiče spotřeby vody. Tak se zdá, že je dovršena třetí etapa rekonstrukce vodovodního potrubí. Po strojích bylo takřka všechno zahlazeno, jen na „hořejší návsi“ zbyla hromada země a díra, která by potřebovala zakrýt, zvláště, aby do ní nespadly na návsi si hrající děti, nebo domácí zvířata, která odsud bez pomoci sama nemají šanci vylézt. Myslivcům začaly podzimní hony, jelikož se kachny moc nevyvedly, proběhly pouze dva „kachní“ hony. Jako každoročně jsme se i letos vypravovali každou středu na „tahy“ na rybníky, kde nebyly kachny vypuštěny. V katastru naší obce se jednalo hlavně o rybník pana Bečváře, u něhož jsme se scházeli takřka každý středeční podvečer. Dvacátého sedmého října čeká myslivce schůze před hony na drobnou. Nejbližší veřejnou akcí v sále kulturního domu bude posvícenská zábava, konaná tradičně začátkem listopadu. Informace sledujte na nástěnkách nebo ve „votickém bulváru“. Od začátku září máte možnost koupit Votické noviny v obchodě v Ješeticích u paní Zdenky Vackové. Nemusíte tedy pro „čerstvé“ výtisky jezdit do Votic, protože Votické noviny přijedou až k Vám! Zároveň přinášíme od konce března 2009 pravidelné zprávy z Ješetic, Červeného Újezda a Miličína, které se mohou týkat i Vás, pozvánky na kulturní akce a zajímavé články, rozhovory a reportáže nejen z Votic.
Krize kultury (nejen) v Ješeticích
Podle údajů, které uvedla v polovině ledna agentura STEM/MARK šetří lidé nejvíce na výdajích za cestování, spotřební elektroniku, kulturu a zábavu. Souvisí tím i nezájem o kulturní akce pořádané v obcích našeho regionu? Pokles návštěvníků diskoték, koncertů, zábav a plesů trvá déle, zdálo by se, že kultura lidi neláká. Nebo nemají peníze? Nevím, ale podle STEM/MARKu na tabákových výrobcích, alkoholu a drogistickém zboží šetří jen čtyři procenta z nás. Takže o penězích to asi úplně nebude. Ačkoli někdy vstupné, které zaplatí na místním koncertě, vyrazí dech i nejednomu z Pražáků. Oproti tomu alkohol je za lidovku, zvláště na vesnických tancovačkách, kde na panáčka i pivo stačí dvacka. Možná za to může lenost, lidem snad vrozená. Na zábavy je to netáhne, kulturní vyžití lze získat bez nejmenší námahy u televize, místo koncertu si prostě pustí Superstar. Jasně to bylo vidět na letošní posvícenské zábavě v Ješeticích, kterou pořádal místní Obecní úřad. Trochu překvapilo, že kapela, jejíž jméno se objevilo deset dní před zábavou na plakátech, neúčinkovala, ale trapas byl zažehnán. Vystoupilo v Ješeticích neohrané Trio pohoda ve složení Mirek Tlamicha, Martin Konopiský a Jiří Šlapák. Jelikož mají všichni tři pánové hezké hlasy a pro ješetickou posvícenskou sestavili velmi dobrý program, kdy obecenstvo překvapili nejen lidovkami, popem a rokem, ale dokonce i velmi povedeným Divokým Billem, trefili se do vkusu snad všech přítomných. Bohužel, tím „všech“ míním dvacet čtyři návštěvníků, včetně obsluhy. Sice nebyly fronty na baru ani na záchodech, ale mně bylo neuvěřitelně trapně. Trapně proto, když jsem viděla, s jakým nasazením muzikanti zpívají, jak se nízkým počtem tanečníků nenechají otrávit, z pόdia se na nás usmívají a dávají jednu pecku za druhou. Hrálo se jim prý u nás dobře, jen kdyby nás přišlo o dvacet víc. O to trapněji mi bylo, když kapela hrála písničku pro Ješetice a já si uvědomila, že v sále a přilehlém výčepu sedí z Ješetic slabá polovina platících. Kam zmizeli ješetičtí sousedé? Vždyť v posledních letech podle kroniky občánků, ale i občanů Ješetic přibylo. Proč je nepotkávám v ješetickém kulturáku, ale setkám se s nimi ve votické sokolovně nebo pokud mě tam náhoda přivede, v Heřmaničkách na diskotéce? Obec investovala do našeho Kulturního domu na jaře poměrně slušný obnos, na toalety už nemusíme chodit se zacpaným nosem a strachem, v jakém stavu najdeme mísu, výčep dostal nový kabát a na sále se místní hasiči nadřeli jak na kostele. Možná to byla poslední zábava, prodělečné akce se totiž delší dobu nenosí a brzy přestávají pořadatele bavit. Škoda, vstup byl za padesát, panák za dvacet. Možná na to budeme příští rok vzpomínat, až bude o posvícení v kulturáku zhasnuto. Ale alespoň víme, že si za to můžeme sami.
Jana Spálenková
Květnové kulturní akce u MS Skalice
Květnové střelby na střelnici v Červeném Újezdě
Hezké počasí přilákalo v sobotu 2. května na střelnici nedaleko Červeného Újezda asi stovku lidí. Bylo mezi nimi nejen jedenašedesát myslivců a příznivců sportovní střelby, ale na první letošní klání na újezdecké střelnici se přišli v hojném počtu podívat také obyvatelé Červeného Újezda. Pod patronací MS Skalice Červený Újezd byly od devíti hodin dopoledne až do pozdních odpoledních hodin připraveny dvě střelecké soutěže: „Soutěž jednotlivců“ na dvakrát patnáct asfaltových holubů, a soutěž „Do třetí chyby“. Umístit se na nejvyšších příčkách nebylo v konkurenci střelců z celého okresu jednoduché. Přesto se v „Soutěži jednotlivců“ na prvním místě umístil Jiří Macháček, na druhém místě Radek Šupka, na třetím místě Miroslav Půlkrábek. V soutěži „Do třetí chyby“ obsadil první místo předseda pořádajícího MS Skalice Pavel Dohnal, druhou příčku vybojoval Jiří Macháček, třetí místo obsadil Jaroslav Karda starší.
Soutěže se zúčastnily také ženy – „myslivkyně“, přítomní pánové tak mohli obdivovat Alenu Cimrmanovou, která vybojovala první místo, Veroniku Čichovskou na místě druhém a „myslivkyni“ pořádajícího MS Pavlínu Dohnalovou, která se umístila na hezkém třetím místě.
Všem, kteří se střeleb zúčastnili, přeji nadále dobrou mušku a do nadcházející sezony „Lovu zdar!“
Ohlédnutí za letošními „čarodějnicemi“
Pojmenováním Svatojakubská noc, Valpuržina noc či noc Beltine, se může pyšnit pouze poslední dubnová noc. Noc, kdy na mnoha místech nejen v našem kraji tradičně vzplanou ohně a za všeobecného veselí se postaví opracovaný kmen stromu s opentlenou břízkou a věncem z chvojí, tedy májka.
Lidé dříve věřili, že se čarodějnice právě v noci z 30. dubna na 1. května slétají na sabat, a tak na vyvýšených místech zapalovali ohně, které je před nimi měly ochránit. Postupně se z těchto ohňů stalo dnešní pálení čarodějnic. Večer před prvním květnem doprovázelo dříve množství zvyků a lidových pověr, dnes z nich na mnoha místech zůstal zachován jen zvyk odhánět čarodějnice hlukem, byť tak lidé činí nevědomky.
Letošní rok počasí „pálení čarodějnic“ nepřálo. Naštěstí se ve Voticích a v okolních obcích stihly během večera májky postavit (někde i podříznout), oheň zapálit, vuřty upéct a sud piva vypít. V Ješeticích se zábava protáhla do ranních hodin, v Koutech až do druhého dne, snad proto se podařilo májky uhlídat. V nedalekém Smilkově (jak dokládá májka ležící u kapličky na návsi), už tak úspěšní při hlídání nebyli. Stejně tak v Arnoštovicích, kde májka padla, ale až v sobotu.V některých vesnicích sice ohně hořely, ale májku byste tam hledali marně. Nevadí, i bez májky na návsi se poslední dubnová noc stala hezkou příležitostí k posezení mezi sousedy a známými.
Jana Spálenková
Velikonoční pondělí v Ješeticích
Velikonoční neboli Červené pondělí je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V českém prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které můžeme zařadit mezi „přechodové“ rituály končící zimy a nastávajícího jara.
V našich krajích je zvykem chodit s pomlázkou. O pomlázce spletené z vrbových proutků se zmiňuje už ve čtrnáctém století pražský kazatel Konrád Waldhauser. Velikonoční koledování je jednou z mála tradic, která „zůstala“ i v Čechách, i když na Moravě je koledování „vyšperkováno“ ještě lidovými kroji a řehtačkami.
I letošního Velikonočního pondělí nemohli koledníci dospat, v Ješeticích zaklepali na dveře a zadnice „panímam“ už po osmé hodině. Výskot a smích bylo v obci i okolních vesnicích slyšet ještě před polednem. Rozdaly jsme skoro plato vajec, přes dvacet čokoládových vajíček a dostaly s mamkou pěkně „na zadek“. Prý abychom neuschly. Hezká výmluva. Ale potěšilo nás, že se tato hezká jarní tradice stále dodržuje. A jelikož v Ješeticích malých koledníků stále přibývá, tradice se snad udrží.
A co nového v Ješeticích?
V „Kulturáku“ je rozkopáno. Výčep se ocitl takřka ze dne na den v sutinách. Jde o nutné řešení neodtékajících odpadů, takže oprava nemohla počkat. Snad se p. Spálenkovi a jeho kolegům podaří uvést výčep do provozu k datu pořádání ješetického dne žen.
Proč jsme si v úvodu tak přáli jaro? Také proto, že rozmetadlo na pohazování štěrku je nefunkční. Místo něho se obec využila ruční síly místního občana.
Myslivci ze sdružení Skalice-Červený Újezd měli v sobotu 7. února předvýroční schůzi a zároveň poslední naháňku. Po spolu a ve velkém je v lese zase další dobu nepotkáte. Budeme se samozřejmě snažit v nejbližší době doplnit myslivecké fotoalbum o příspěvky z posledních naháněk.
Jak ješetičtí tančí country...?
Popravdě jako polku, pokud pomalejší, tak jako valčík. Ale ani to, že většina z nás základy tance country už dávno zapomněla (pokud tedy vůbec nějaké z tanečních znala), nazabránilo, abychom v sobotu 12. července pořádně neprodupli podpatky v ješetickém Kulturním domě. Od osi hodin tu vystoupila country kapela Třetí dech. Po jejích prvních rychlejších písničkách nemohli někteří z nás popadnout ani druhý dech, ale po pravidelném občerstvování na baru se tento nedostatek rychle ztratil.
Kapela hrála po půl druhé do rána, i přes nízkou účast (sešlo se asi padesát platících lidí) se jí podařilo rozpohybovat ješetické občany. Po zaplacení vstupného 80 Kč si mohli návštěvníci nejen dobře zatančit, ale i občerstvit se gulášem za 50 Kč, později zlevněném na 30 Kč.
A že se nic neděje? Koncem srpna uspořádalo SDH Heřmanice společně s dobrovolníky Dětský den. Počasí nám přálo a odpoledne se vydařilo, o tom nás nakonec přesvědčily úsměvy stotřicetí dětí, které si přišli zasoutěžit. ( Nakonec šťastné byly i úsměvy jejich rodičů po pár pivech a hlavně s vědomím, že jejich mnohdy velmi živí potomci jsou na jedno celé odpoledne zabaveni). Škoda, že ke mně a Lukymu si nepřilšlo vyzkoušet opičí dráhu žádné ješetické dítě. To odpoledne stálo za to a na návsi dlouhou dobu dopředu visely dokonce dva plakáty upozorňující na tuto akci.
Posvícenská zábava
Pečená husa, knedlíky, zelíčko... K tomu pivečko, panáčka, koláček...Tak vypadá pravé posvícení. Ješetičtí již po několik let obnovili tradici posvícenské zábavy. Zábava u nás připadá většinou na druhou sobotu v měsíci, posvícení se váže k svátu svatého Martina.
Svatomartinskou zábavu se obec rozhodla uspořádat i letos, pod taktovkou oblíbené skupiny Hošna band. Hošna band je kapela skvělá, dobře hraje, pěkně jí to zvučí, lidé si rodinu Hošnovu rádi poslechnou a mladší zakřepčí. Trošku mě proto mrzelo, že se Vás ( ano Vás- protože já tam byla!) sešlo tak málo. Lístků se prodalo asi čtyřicet. Vstup 80,- Kč je sice dost, ale z čeho by se kapela zaplatila? Škoda, že hodně Ješetičáků dává svojí neúčastí najevo, že je život v obci tak nějak nebere. Pokud vezmu v úvahu, že je to jedna z mála kulturních akcí v roce, byla účast a výtěžek z ní zřejmě prachbídná! I když, pivečko teklo proudem, panáčky se na barovém pultu jen mrskaly.
A nějaký drbík? Zapíjelo se babičkovství a dědkovství u Ptáčkových- mají vnoučka Vojtu a podle toho, jak vehementně se zapíjelo, bude to „ kluk jak buk“. A další? Měli jste přijít sami, drby by vám neunikly, dostali by jste koláč ( makový, tvarohový či povidlový) a ráda bych si s vámi hodila škrpálem.
Pochod Praha-Prčice
Sešli jsme se 17.5. v osm hodin na votickém náměstí (tedy měli se sejít, ale chápejte, když Tom maturuje, musí vybrat správnou košili a k tomu kravatku:-)), po stoupání na Ameriku začali Janča, Luky, Jitka, Péťa, Martin, Lucka i psi Dasťák a Ketyna, Drábík, Pták, Hery i Dzum vyplatzovat jazyky námahou. Jelikož se nepodařilo zapůjčit dítě (nedivým se, několik lahváčků, šáňo, flaška něčeho červenýho padli už na námku, což maminkám zadalo, aby dítě nezapůjčily)jsme museli jít dospěláckou trasu. Po četných zastávkách jsme došli a někteří (i přes vydatné zapírání dojeli). Jako tradičně jsme se sekli u Spálenků a česnečky, řízků, omytí nohou....
Maminkám, babičkám, tetičkám, sestřičkám, holčičkám, paním i paničkám.
Ješetice. V kalendáři je 8. březen věnován svátku žen. Po převratu je na něho pohlíženo jako na komunistický přežitek. Trošku neprávem byl Mezinárodní den žen nahrazen pohyblivým svátkem připadajícím na druhou květnovou neděli, který slavíme jako Den matek. Kytičku, přání a nějakou malou odměnu by si ale zasloužila každá žena, nejen maminka, proto se zastupitelstvo obce Ješetice před lety rozhodlo obnovit tuto tradici. Ostatně pozvánku na JDŽ ( Ješetický den žen) jste mohli objevit na stránkách minulých čísel Votických novin, mimo to ji každá žena v obci v dostatečném předstihu dostala do poštovní schránky.
Brzy po druhé hodině odpoledne v sobotu 8. března se zaplnily všechny stoly ve slavnostně upraveném sále. Pan starosta Říha uvítal všechny přítomné, zvláště dámy a po krátkém projevu předsedy OS Příbram a senátora Ing. Jaromíra Volného vystoupily s nápaditým programem děti. Originální představení ješetických občánků vymýšlel choreograf a
„ kulisák “ pan Libor Beran. Nechyběly básničky věnované maminkám, ale i písničky se slovy upravenými Ješeticím „ na míru “. Vystoupení bylo zakončeno pohádkou o Karkulce.
Když byl vlk konečně společnými silami Karkulky, babičky a myslivce přemožen, manželé, sousedi a přátelé poblahopřáli ženám s květinou (přítomné dámy překvapila „ lilie v
krabičce “ ), sladkými zákusky a kávou. Musím říci, že se pánové opravdu „ činili “ a snažili se ženy potěšit i pobavit. K tanci i poslechu hrálo duo Vlasta Štefan a Stanislav Kabíček. Také jim patří dík za nemalé přispění ke skvělé atmosféře sobotního odpoledne. Rušivě působil snad jenom hodinový výpadek proudu v podvečerních hodinách, ale to bylo rychle vyřešeno pomocí svíček.
Touto cestou bych chtěla poděkovat těm, kteří se na přípravě sobotního odpoledne podíleli, tedy hlavně pánům, kteří se celé odpoledne starali o naši zábavu.
Jana Spálenková, Kronikářka Obce Ješetice